Studie proslunění

Z hlediska hygienického je proslunění obytných místností naprosto nezbytným. Napomáhá v oblastni duševní pohody.
Samozřejmě je potřeba ochrany před přímým slunečním zářením v podobě žaluzií apod., aby nedocházelo k nadměrnému přehřívání interiéru, nicméně příznivé účinky slunečního svitu jsou jasné a dané už od 60. let.

Sluneční radiací a stavebně-fyzikálními požadavky se zabývá norma ČSN 73 4301 – Obytné budovy.
Výpočet doby a míry proslunění je tedy podrobně popsán a na základě daných veličin a veličin snadno dopočítatelných lze doplnit pravoúhlý diagram, který je přílohou.

Ve fázi návrhu obytných budov, rodinných domů a dispozičních řešení všech interiéru, lze se správnými a úplnými znalostmi dosáhnout dostatečné rozpoznávací schopnosti barev, efektivity veškerých prováděných úkonů a domácí pohody. Je známo, že slunce pozitivně ovlivňuje jak psychickou, tak fyzickou stránku člověka.

Diagram proslunění

Možnosti výpočtu

V dnešní době lze proslunění simulovat pomocí sofwaru jak ve fázi projektu, tak v dodatečných požadavcích a prokázání dostatečného proslunění, např. z důvody změny účelu užívání objektu, Či změn dispozic obytných budov. Dále lze stanovit zastínění venkovních ploch okolními objekty.

Pro výpočty používáme program Bulding design – SunLis 5.0124
Pro ověření a jako přílohu vytváříme diagramy proslunění jako grafické znázornění pro lepší orientaci.

Kdy je místnost prosluněna?

  1. půdorysný úhel slunečních paprsků hlavní přímkou roviny okenního otvoru musí být nejméně 25°, hlavní přímka roviny je přímka, která je průsečnicí této roviny s vodorovnou rovinou;
  2. přímé sluneční záření musí po stanovenou dobu vnikat do místnosti okenním otvorem nebo otvory, krytými průhledným a barvy nezkreslujícím materiálem, jejichž celková plocha vypočtená ze skladebných rozměrů je rovna nejméně jedné desetině podlahové plochy místnosti; nejmenší skladebný rozměr osvětlovacího otvoru musí být alespoň 900 mm; šířka oken umístěných ve skloněné střešní rovině může být menší, nejméně však 700mm;
  3. sluneční záření musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovině vnitřního zasklení ve výšce 300mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně 1 200 mm nad úrovní podlahy posuzované místnosti;
  4. výška slunce nad horizontem musí být nejméně 5°;
  5. při zanedbání oblačnosti musí být dne 1. března a 21. června doba proslunění nejméně 90 minut. Požadovanou dobu proslunění pro den 1. března lze nahradit bilancí, při které je mimo přestupné roky celková doba proslunění ve dnech od 10. února do 21. března včetně 3 600 minut (jedná se o 40 dní s průměrnou dobou proslunění 90 minut).
Studie proslunění